Na vlastní oči

22. 1. 2019

Na vlastní oči

V pátek jsem cestoval do Prahy a procházel kolem Národního muzea, kde byly zapálené svíčky. Vzpomínal jsem, proč. Pak jsem zahlédl plakát s nápisem„Palachův týden“ a bylo mi vše jasné. A začal jsem přemýšlet, proč se vlastně nesmyslně glorifikuje akt sebevraždy a proč se oslavují vrazi a sebevrazi. Co je to za zvrácenost. Podle psychologů je sebevraždou čin, kterým člověk úmyslně zapříčiní vlastní smrt, jde o agresi obrácenou proti sobě. Každý z psychiatrů vám řekne, že člověk, který spáchá vraždu, je psychopatická osobnost - a člověk, který se rozhodne pro sebevraždu, je na tom ještě hůře, neboť u něj dojde k selhání základního instinktu,  instinktu sebezáchovy.

A jak si tak kráčím směrem k pomníku sv. Václava a přemýšlím nad tím vším, najednou vidím, jak kousek odemne hoří člověk. Vidím na vlastní oči, jak bezvládné tělo muže ležící před pomníkem pohlcují plameny. Několik lidí se snažilo ho neúspěšně hasit kabáty nebo nějakými hadry. Nebyl jsem daleko,snad několik metrů, když přiběhl kdosi s hasicím přístrojem a muže bleskurychle uhasil. Musím se přiznat, že to byl děsný zážitek, který se mi honil hlavou celý víkend. Pořád jsem na tu událost musel myslet a pokládat si zásadní otázku PROČ? A když druhý den čtu na Internetu, že se v Praze pokusil upálit další člověk, rozhodl jsem se napsat tento článek. Co se to děje?Při pročítání internetu narazím na jeden celkem trefný komentář, cituji: „Jeden den grilujou komunisty přes nějakýho Palacha a druhej den se upálí někdo v jejich systému.“ A já dodávám, třetí den se o to někdo pokusí. Ne nadarmo se říká, že příklady táhnou, a pokud budeme uctívat sebevrahy, ničeho jiného se bohužel dočkat nemůžeme. U Palacha se nám média snaží vnutit myšlenku, že se upálil kvůli obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy. Já nevím, jak to bylo, ale mám několik známých, kteří byli vrstevníky s Palachem, a tehdy se prý mezi lidmi povídalo, že to byla jen sázka a vůbec k upálení dojít nemělo. Ať již byla pravda jakákoli, je škoda zmařeného života. Tehdy vinili režim a udělal se z toho politický proces. Lidi vyšli protestovat do ulic, nejen v Praze, ale i v zahraničí. A dnes?Média po pár hodinách od incidentu, aniž by proběhlo jakékoli policejní vyšetřování, prohlásí, že nešlo o politický akt a nemělo to nic společného s děním ve státě. A já se zamýšlím nad tímto činem. Pokud bych chtěl spáchat sebevraždu, tak si vyberu Palachův týden, vyberu si tu nejhorší smrt, která je, a to je právě upálení, koupím si někde benzín (na Václaváku asi těžko) a půjdu se upálit přímo na Václavské náměstí, kde jsou stovky lidí, kteří mi v tom mohou zabránit anebo mě mohou uhasit. Ano, přesně takhle by uvažoval typický sebevrah. Tohle se nám snaží média prosím namluvit? Kde jsou ty davy na náměstích, kteří by protestovali proti tomuto činu? Lidi, prosím, zamyslete se a nevěřte všemu, co vám naservírují média!

Josef Jordán, kandidát do Evropského parlamentu

Autor: 
Josef Jordán