Myslíte, že když jde o zákony, je tato otázka zbytečná? Že život a zdraví jsou jednoznačnou prioritou? Omyl. Poslanec za ANO 2011 Patrik Nacher podal pozměňovací návrh k zákonu o léčivech, který ve svých čtyřech stručných a zdánlivě prostých ustanoveních hlásá „peníze nade vše“. Oč se jedná? Doposud platí, že léky na předpis je možné vydávat pouze v lékárnách, nemůžete si je nechat poslat poštou. Je to logické. Nejde totiž jenom o samotné předání příslušné krabičky, lékárník, který je pečlivě vyškoleným odborníkem, ví, v čem spočívají rizika toho kterého konkrétního medikamentu, takže se vás ptá na vaše příznaky, vysvětluje správné podávání léčiva (znáte to – před jídlem, po jídle, hodně zapíjet), upozorňuje na možné nežádoucí příznaky. A taky vám zároveň vysvětlí celkový režim, třeba co v době, kdy lék užíváte, nemáte jíst, co se naopak doporučuje, jaké máte brát doplňující vitamíny a podobně. Když jde o lék, který se nesnese s jiným, pro jistotu se zeptá, jestli nic podobného neužíváte. Lékař, který prášky naordinuje, si toho totiž jednak nemusí všimnout, jednak jde zpravidla o odborníka zaměřeného na jednu oblast. Takže předepíše lék na srdce, ale už se nezeptá, co berete na ledviny, na žaludek nebo třeba bolesti nohou. Lékárník tohle sleduje. Studium na farmaceutické fakultě trvá pět let, následuje povinné celoživotní vzdělávání, magistři absolvují nejrůznější kurzy, semináře a školení, navíc v rámci bodovacího systému, jímž je zajištěno, že si své vědomosti opravdu udržují a rozšiřují.
Tohle všechno by měl návrh pana poslance zcela degradovat na pouhé zaslání léku podle receptu. A tečka. Neuvěřitelný je důvod, který autor uvádí. Je podle něj finančně a organizačně náročné pro nepohyblivé pacienty, si lék obstarat, musí si do lékárny někoho poslat. Placený asistent je přitom drahý a rodinný příslušník může cestou lék vyměnit za jiný. Ufff! To jako, že vážně? Za prvé – nevím, kolik stojí asistent, ale dovedu si představit poštovní tarif za přepravu léku ve speciálním obalu, který zamezí poškození a především zajistí tepelnou stabilitu. Navíc medikament bude pořád na recept – a ten vystaví lékař při osobní návštěvě, takže když už se nemocný dopraví na vyšetření, je většinou lékárna v nejbližším okolí. A ten druhý argument? Tedy promiňte, ale když už se dědictví chtivý vnuk rozhodne babičku odpravit, vymění jí léky stejně snadno cestou z lékárny jako doma. Že jsem morbidní? Ba ne, to pan Patrik Nacher.
Nebylo by jednodušší přiznat, který řetězec za návrhem ve skutečnosti stojí, a kterému daňovými poplatníky placený poslanec přislíbil přihrát další lukrativní kšeft? Protože o nic jiného tady nejde, jen o peníze – bohužel, na úkor zdraví a životů. Něco takového KSČM nikdy nepřipustí!